|
| |
|
| |
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Intervenční program pobytu v přírodě podporující výchovu ke zdraví u romských dětí
HULAČOVÁ, Markéta
Bakalářská práce na téma "Intervenční program pobytu v přírodě podporující výchovu ke zdraví u romských dětí" se v teoretické části v první řadě věnuje pojmu pobyt v přírodě, speciální pedagogice, výchově ke zdraví ve vztahu k romskému etniku, zde je poukázáno na životní styl Romů, jejich stravovací návyky, zlozvyky a jaký mají vztah k pohybu. Poslední kapitola teoretické části je věnována kapitole romské dítě, především, je zde popsáno, jak pracovat s romskými dětmi. Výzkumná část práce se zaobírá vlivem intervenčního pohybového programu v přírodě orientovaného na romské děti ve věkovém rozmezí od 7 do 12 let. Cílem bakalářské práce je zhodnocení, zda intervenční pohybový program v přírodě měl pozitivní dopad na oblasti sociálního, školního a emocionálního zdraví v rámci standardizovaného dotazníku PedsQLTM 4.0. Dosažené výsledky jsou předloženy v tabulkách a grafech, které doprovází stručný komentář. Tyto výsledky potvrzují pozitivní vliv intervenčního pohybového programu v přírodě, v oblasti sociálního, školního a emocionálního zdraví u experimentální skupiny. Po skončení intervenčního pohybového programu v přírodě nastalo u experimentální skupiny celkové průměrné zlepšení o 5,5 % v oblasti sociálního zdraví, v oblasti školního zdraví o 2 %. V oblasti emocionálního zdraví o 6,5 %. Kontrolní skupina dosáhla, také pozitivních výsledků, ale průměrné zlepšení měla vždy vyšší experimentální skupina. Prokázání pozitivního dopadu intervenčního pohybového programu v přírodě na oblast sociálního, školního a emocionálního zdraví u romských dětí ve věku od 7 do 12 let, je hlavním přínosem bakalářské práce.
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Brněnští trampové v období tzv. normalizace
Polouček, Oto ; Altman, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tramping jako specifický způsob trávení volného času v přírodě a současně neformálního sdružování představuje svébytný fenomén. Od svého vzniku na počátku meziválečného Československa se u nás rozvíjel i v následujících obdobích, včetně tzv. normalizace (1969 - 1989), a existuje dodnes. Cílem práce je na základě analýzy životních příběhů trampů odhalit základní podmínky rozvoje tohoto fenoménu ve zkoumaném období. Zvláště bude brán zřetel na formy motivace k trampování, hodnoty spojované trampy s jejich zálibou a roli kolektivu při provozování trampingu. Období tzv. normalizace se také jeví mimořádně zajímavé z hlediska bádání o vztahu trampingu a moci v rámci autoritářského politického systému našich nedávných dějin. K realizaci diplomové práce založené prioritně - nikoli však výlučně - na narativních pramenech bylo vytipováno prostředí mimořádně aktivního brněnského trampingu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.